Vidím dvojmo??? Aneb Brněnský Hamlet

Ve čtvrtek 22. 2. 2024 studenti blanenského gymnázia pod pedagogickým dohledem Mgr. Kláry Pernicové zhlédli divadelní představení Hamlet aneb Hádala se duše s tělem v Městském divadle Brno.

 

Zde jsou postřehy od několika studentů:

 

Režisér divadelní hry Stanislav Moša pojal klasické shakespearovské dílo mírně netradičně. Na jevišti nechyběly nám všem známé postavy jako nádherná Ofélie, zákeřný Claudius, nebo pomstychtivý Laertes. Dokonce i legendární hamletovská lebka našla prostor v jedné ze scén. Co se však režisér rozhodl na svém podání tragédie změnit, nebo spíše přidat, bylo jedno tělo, jeden stín, jedna postava navíc. Nebyla to ale postava nová, nýbrž tradiční postava Hamleta, pouze rozdělená v tělo a duši. A tak jsme již od zvednutí opony až po její spadnutí viděli po celou dobu Hamleta, prince dánského dvojmo. Z počátku jsem k tomuto faktu byla mírně skeptická, ale už po prvních vyměněných replikách mezi tělem Hamleta (Martin Mihál) a duší (Michal Isteník) jsem věděla, že následující tři hodiny nebudu mít důvod k zívání a počítání minut do konce. Způsob, jakým se tyto dvě části jedné postavy navzájem doplňovaly a zároveň tvořily logický kontrast, mě velice bavil. Dokonce mi ukázal novou stránku postavy, kterou jsem myslela, že už z povinné četby znám.

Viktorie Nečasová, oktáva

 

 

Hned první věcí, která mě na samotném představení zaujala, bylo netradiční pojetí hlavní postavy. Místo jednoho Hamleta tam byli hned dva, tedy spíše dvě části - tělo a duše. Tělo ztvárnil Martin Mihál a duši Michal Isteník. Oba herci působili po celou dobu přestavení jako vzájemné protiklady. Martin Mihál představoval Hamleta jako tělo - mladého, krásného, emočně chladného prince plného fyzických sil a energie. Zatímco Michal Isteník ztvárňoval Hamletovu duši - plnou emocí, jízlivosti a utrpení. Díky tomu dostala divadelní hra úplně nový ráz. Oba herci se totiž po celou dobu představení fantasticky doplňovali. To bylo příjemné zejména u dlouhých monologů Hamleta, ze kterých se staly, někdy na tragédii až netradičně vtipné, dialogy. Díky tomu jsem byl neustále v obraze a neztrácel jsem se v dlouhých monolozích Hamleta, jako když jsem četl knížku.

Celkově hodnotím divadelní představení jako výborný zážitek, který mi zároveň pomůže při přípravě na maturitu, jelikož budu mít Hamleta na seznamu četby. Zároveň mi představení ukázalo trochu jiného Hamleta, než jaký byl v knížce.

Vojtěch Polách, oktáva

 

 

Chtěla bych vypíchnout scénografické zpracování - tentokrát divadlo šlo do velmi jednoduchých kulis v podobě několika podsvícených sloupů, které v závislosti na ději měnily barvu, jas a rozestavení po jevišti. Například v královském paláci jsem nemohla odtrhnout oči od azurově modré barvy. A v momentě, kdy se sloupy zbarvily do zelena a trochu změnily postavení, šlo jasně pochopit, že se jsme se ocitli v lese. V kontrastu se světlými zářivými sloupy byly kostýmy herců - především u hereček jsem z černých (opět minimalistických) šatů nemohla spustit oči, přesto si ale nemůžu odpustit připomínku, že herci kvůli svému ošacení občas splývali s jevištěm a nevynikli tak, jak bych si představovala. Myslím, že by bohatě stačilo ke všem kostýmům přidat nějaký výrazný barevný nebo třpytivý prvek. Ostatně o to víc ale vynikli herci, kteří hráli herce - když jsem sledovala hru ve hře (pojednávající o smrti Hamletova otce), naprosto mě to vtáhlo do děje a na nějakou chvíli jsem se cítila, že jsem opravdu vedle Hamletů, Ofélie a ostatních.

Dalším kontrastem byla hudba. Opravdu jsem nečekala, že bych někdy v inscenaci od Shakespeara slyšela rockovou hudbu s výraznou elektrickou kytarou. Dokážu si představit, že by to někomu úplně nemuselo ladit, nicméně podle mě to krásně podtrhlo celou atmosféru, kterou se Městské divadlo Brno pokoušelo naladit.

Anna Králová, oktáva

 

 

Mezi naší duší a tělem často dochází k vzájemnému nepochopení. Přestože bojují za stejnou stranu, mohou prosazovat až zcela protichůdné názory. Naši duši díkybohu nezpodobňuje Michal Isteník, ale pro duši Hamleta jako by byl přímo stvořený. Shakespearovské, místy zdlouhavé a krkolomné, monology zvládal ustát s nečekanou grácií, perfektním hereckým umem i douškem vhodně zvolené ironie a společně se svým tělem - Martinem Mihálem, vytvořili „vyrovnanou“ postavu Hamleta, s jejíž jednotlivostí divák nemá od začátku žádný problém.

 Modernost inscenace mě (zřejmě stejně jako další divadelní „konzervy“) zpočátku vedla do rozpaků. Tento můj dojem se ale rozplynul hlavně kvůli tomu, jak vše puntičkářsky drželo pospolu. Rocková kytara, černé kostýmy jako vystřižené z Hvězdných válek, spousta sloupů místo kulis. Jedno bez druhého nemůže být a dává Hamletovi směr, kterým se doposud ještě neubíral. Celá scéna se nám tak najednou zdá o poznání bližší než ze středověkého Dánska a divák má úžasnou příležitost se do děje vžít víc než obvykle.

Mohu říct, že tři hodiny Hamleta v Městském divadle Brno považuji za moc příjemný zážitek, kterému se nevyrovná ani přestávkový chlebíček.

Valérie Grimová, oktáva

 

 

Od této divadelní hry jsem neměla příliš vysoká očekávání, jelikož mě literární dílo Hamlet při jeho četbě příliš nezaujalo. Poněkud modernější ztvárnění Městským divadlem Brno však mile překvapilo. Již samotný nápad rozdělení role Hamleta mezi dvě postavy bylo velice nápadité a představení to dle mého názoru přidalo na zajímavosti. Celé dílo se tím velmi oživilo. Jako diváci jsme totiž měli možnost pozorovat nejen Hamletovo chování, ale i to, co si v dané chvíli myslí. Ocenila jsem také skutečnost, že dlouhé vnitřní monology hlavní postavy byly v tomto divadelním ztvárnění nahrazeny pro diváka srozumitelnějšími a zábavnějšími dialogy. Líbilo se mi, že se tvůrcům podařilo do díla zakomponovat několik vtipných momentů, které nejsou pro tragédii typické. Divák se tudíž během sledování rozhodně nenudil. Mimo obdivuhodné herecké výkony bych také chtěla pochválit netradičně zvolenou barvu kostýmů, která v kombinaci s bezchybně provedeným osvětlením scény vytvářela úžasnou atmosféru.

Celkově toto divadelní představení hodnotím velice kladně. Zůstává stále věrné literární předloze a díky lehké modernizaci nadchne i ty, kteří si literární předlohu neoblíbili.

Nikola Burgerová, 3. A

 

Tento významný únorový čtvrteční večer
Dav žáků Gymnázia Blansko do divadla vešel

Většina lístky do divadla u sebe měla
Ale i tak si na záchody počkat musela

Ptáte se, na jaké představení šli?
No, hlavní postavy na konci pošly.

Dvěma herci byl Hamlet zastoupen
A mnohými žáky chlebíček byl zakoupen.

Rozumět všemu dobře bylo
Divadlo nás nenudilo.

Kožené kostýmy nám vyrazily dech
A to nemluvím o světelných efektech.

Zvukové prvky nás dost často překvapily
Na chvíli celé představení bohužel zastínily.

Trefilo se nám představení do našeho vkusu?
Vášnivou diskusi jsme o tom vedli v autobusu.

Anna Kopalová, oktáva

 

 

 

 

Publikováno: 29.února 2024, F. Plaček
  Po 15. 4. Přijímací zkoušky 4leté studium - 2. termín
  Po 15. 4. 1.ABC, KA - ředitelské volno

  Út 16. 4.

Přijímací zkoušky 8leté studium - 1. termín

 

Kontakt

Gymnázium Blansko,
příspěvková organizace
Seifertova 13
678 01 Blansko

Tel.: 516 418 632
Fax: 516 418 632
E-mail: reditel@gymbk.cz
zobrazit na mapě

Banner EU
Copyright 2012 Gymnázium Blansko  |   Podmínky ochrany osobních údajů
Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas se zpracováním cookies