Moravský kras

V sobotu 16. dubna u příležitosti Dne Země se školy z Blanenska vydaly uklízet Moravský kras. Každá škola si předem určila svou cestu, po které se vydala až k Punkevním jeskyním. Naše škola tvořila dvě skupiny. Jednu pod vedením paní učitelky Podloučkové s panem učitelem Hrnčířem a druhou pod vedením paní učitelky Pernicové. S paní Podloučkovou máme zaběhlou trasu, která vede ze Sloupu přes Ostrov u Macochy až do samotného srdce Moravského krasu. Po sběru odpadků se každá škola mohla za odměnu svézt lanovkou, prohlédnout si Punkevní jeskyně a u ohně si opéct špekáček a ohřát se.

Na tuhle akci se vždycky těšíme a účastníme se jí již pátým rokem. Sešli jsme se na nádraží okolo osmé hodiny ráno, bylo trochu chladno a slunce nevypadalo, že by se chtělo ukázat, to se na nás však nepodepsalo, zatím. V hojném počtu jsme se shlukli na jedné z prvních autobusových zastávek a následně se vtěsnali do autobusu. Jenže jsme se o něj museli podělit, a to rovnou se dvěma školami. Vyrazili jsme na cestu, v serpentinách jsme na sebe vzájemně padali jak domino (alespoň ti z nás, kteří neměli to štěstí a nezbylo na ně sedadlo), ale čím dále jsme byli od Blanska, tím více ubývalo pasažérů a my si tak mohli užít přinejmenším špetku pohodlí.

Vystoupili jsme u pomníčku (ne)daleko od Ostrova, dostali jsme pytle na odpadky, nasadili jsme si rukavice a vrhli se čistit okolí. Někteří šli vepředu, většinou naši malí primáni, šli rychleji, sbírali však efektivně a skoro nic nepřehlédli. Od toho jsme tu byli my s Barčou – takoví doklízeči. Šli jsme si téměř ležérní chůzí na samém konci, daleko za ostatními a pročesávali zrytá pole, trnitá houští a orosenou trávu, abychom našli také nějaké úlovky a přeci jen se nám zadařilo. Divili byste se, jaké zvláštnosti jsme nalezli, od kusů z bot, přes hliněné ploty až ke všelijakým sáčkům z nespočetných druhů plastu.

V Ostrově jsme si dali menší pauzu, nasytili jsme se a někteří navštívili i místní obchod se vším možným – nikdo neodcházel s prázdnou ani bez úsměvu. Ten nám ovšem začal pomalu mizet z tváře, protože zima byla horší a horší a slunce stále nikde. Někteří se na sebe přikrčení tiskli, aby se zahřáli, někteří byli jak chodící iglú na nožičkách – zkrátka, pospíchali jsme rychlým krokem, aby nám bylo konečně teplo. Postupně jsme došli do lesa, kde bylo o něco tepleji, opět jsme si dali něco k snědku a vyrazili vstříc krásám krasu. Les sám o sobě je kouzelný, Sedlo má naprosto dechberoucí výhled a o Macoše a jeskyních se snad ani nemusím zmiňovat. Ještě před prohlídkami jsme se šli (znovu a zase) posilnit jídlem, tentokrát na nás čekaly špekáčky a teplý oheň, ten byl prioritní. Po x jízdách eko-vláčkem jsme se dostali k jeskyním a pak zase zpátky, kde na nás měl čekat autobus, jenže nečekal, pročpak? Nikdo nevěděl. Nicméně jsme jeli jiným a unavení, ale plní radosti z dobrého skutku jsme dojeli zpět do Blanska, kde jsme se každý rozešli svojí cestou.

Matyáš Dvořák a Barbora Bělíková
Kvinta

 

 

Fotografie najdete zde.

 

Publikováno: 23.dubna 2017, F. Plaček
  Pá 22. 3. Ples Gymnázia Blansko
  Čt 28. 3. Zelený čtvrtek (Velikonoční prázdniny)

  Pá 29. 3.

Velký pátek (Státní svátek)

 

Kontakt

Gymnázium Blansko,
příspěvková organizace
Seifertova 13
678 01 Blansko

Tel.: 516 418 632
Fax: 516 418 632
E-mail: reditel@gymbk.cz
zobrazit na mapě

Banner EU
Copyright 2012 Gymnázium Blansko  |   Podmínky ochrany osobních údajů
Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas se zpracováním cookies