Květináč s bramborou přinesl studentce blanenského gymnázia vítězství v celostátním kole SOČ

Violo, většina mladých lidí dnes směřuje svoje volnočasové aktivity jiným směrem než k práci na zahradě a v truhlících na balkoně jsou k vidění častěji muškáty než  květináče s bramborami. Jaká je cesta takového květináče z balkonu až na vítězný stupeň celostátního kola Středoškolské odborné činnosti?

 Rozhodla jsem se vypěstovat na naší zahradě na Vysočině deset různých odrůd brambor a následně je vyhodnotit například z hlediska výnosů, ale i chuti a kvality. Oslovila jsem paní učitelku Bayerovou, která mi ochotně pomohla sehnat odborného konzultanta přes organizaci JCMM –  Ing. Petra Elznera, Ph.D. z Mendelovy Univerzity v Brně, protože to je pro vznik kvalitní práce velmi důležité.

Takový výzkum musí být časově náročný.

Od loňského jara jsem se věnovala bramborám. Sadbové hlízy, které mi pan Elzner daroval, jsem nejprve předkličovala na  balkoně, poté jsem je vysadila na naší zahradě, plela, zalévala a hlavně pozorně sledovala jejich vývoj. V průběhu srpna a září jsem brambory sklidila. Samozřejmě jsem všechno nestíhala sama.
S pracemi na zahradě mi pomáhala rodina, ale přesto to bylo velmi náročné, protože jsem navíc ještě musela pořizovat podrobnou fotodokumentaci a dělat si o všem poznámky. V září jsem dvakrát jela na univerzitu, kde jsem se na Ústavu technologie potravin AF aktivně účastnila pokusů, jejichž výsledky jsem použila pro vyhodnocení brambor. Poté jsem se pustila do psaní práce. Jejím výsledkem a přínosem je doporučení celkově nejlepší odrůdy pro klimatické podmínky typické bramborářské oblasti - Českomoravské vrchoviny. Shrnuje však také některé další důležité informace či zajímavosti o této rostlině. Moje práce nese název Výnos a stolní hodnota vybraných odrůd brambor, zařadila jsem ji do oboru č. 7: Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství.

Mladí vědci potřebují pro prezentování svých prací vhodné zázemí. Bylo o soutěžící dobře postaráno?

Letos se celostátní kolo SOČky (Středoškolské odborné činnosti) poprvé konalo na vysokoškolské půdě (konkrétně na ESF Masarykovy univerzity v Brně). V pátek odpoledne jsem přijela do Brna a ubytovala jsem se na kolejích. Večer následovalo slavnostní zahájení v Rotundě na brněnském výstavišti. Hned zpočátku bylo jasné, že vše bude takzvaně ve velkém stylu. Z celé republiky se  sešlo téměř 300 řešitelů z osmnácti různých oborů. Zahájení se zúčastnila i spousta významných osobností z univerzit . V sobotu ráno jsem byla hodně nervózní. Celé dopoledne probíhaly prezentace. Předseda poroty nám hned na začátku řekl, že jsme začínající vědci, a tak musíme dodržovat určitá pravidla. Každý měl na prezentaci přesně deset minut. Navíc v místnosti bylo asi 30 stupňů, což moc nepřispělo k všeobecné pohodě. Myslím, že se mi porotce podařilo i celkem pobavit, přinesla jsem si totiž „vítěznou odrůdu“ v květináči a hrdě jsem ji tam postavila na lavici. Možná i díky tomu ze mě spadla nervozita a se svým projevem jsem byla spokojená.  Odpoledne následovalo prezentování našich prací pro veřejnost pomocí tzv. posterů – každý, kdo měl chuť, vytvořil na velký papír zkrácenou formu svojí prezentace, u které stál a představoval ji tak zájemcům. Byla jsem příjemně překvapená, kolik lidí zaujaly moje zdánlivě nudné brambory. Večer byl pro nás za odměnu připraven odpočinkový program v lužáneckém parku, kde se grilovalo a k tomu hrála kapela, takže jsme měli i prostor najít si nové kamarády. V neděli ráno nás čekal velmi rozmanitý program.  Já jsem se jela podívat do kampusu Přírodovědecké fakulty MUNI na velmi zajímavou přednášku o genetice rostlin. O půl druhé začínalo slavnostní vyhlášení výsledků. Byla jsem docela napjatá, jak  dopadne hodnocení mé práce. Nakonec to dopadlo skvěle. Díky řadě sponzorů jsem vyhrála  spoustu cen - například čtečku nebo poukazy na knihy. Nejlépe na tom byl asi vítěz oboru č. 10 (elektrotechnika), který vyhrál iPad.

Jaké jsou tvoje dojmy ze soutěže?

Z celé soutěže mám skvělý dojem. Hlavní je nová zkušenost, která se mi určitě bude hodit na vysoké škole.  Potkala jsem spoustu zajímavých lidí a rozšířila si obzory. Mimoto jsem se tam také dobře bavila. Organizace  - od ubytování přes jídlo až po doprovodný program byla také naprosto bezchybná.
Určitě bych soutěž doporučila všem středoškolákům, kteří se zajímají o vědu. Hlavní je se nenechat odradit, i když začátek je vždycky těžký. Důležité je taky to, že nejen naše gymnázium, ale i Jihomoravský kraj vytváří výborné podmínky pro vznik kvalitních SOČek. Zbytek je už jen na nás - studentech.

Jak sis poradila s konkurencí?

V mém oboru soutěžilo celkem třináct studentů. Konkurence byla tedy poměrně velká. Úroveň prezentací  mi připadala podobná jako v krajském kole, kde nás ale soutěžilo jen sedm. Myslím, že v celostátním kole jde především o to, aby člověk vystupoval sebejistě, vyjadřoval se jasně a přesvědčil porotu o tom, že svojí práci nejen rozumí, ale že ho i baví.

Využiješ, Violo, poznatků a zkušeností ze soutěže SOČ při dalším studiu?

 Od září začnu studovat zemědělství na MENDELU v Brně. Nejspíš to zní zvláštně, když se holka z města jako já rozhodne pro něco takového. Účast v SOČce mě ale v mém rozhodnutí jen utvrdila.

Děkuji, Violo, za milý rozhovor a přeji mnoho úspěchů při studiu na vysoké škole.

Rozhovor s Violou Florianovou, studentkou Oktávy B Gymnázia Blansko a vítězkou celostátního kola SOČ, vedla Mgr. Jana Žilková

Ředitel Gymnázia Blansko Mgr. Radek Petřík blahopřeje studentce Viole Florianové, vítězce celostátního kola SOČ