Exkurze na správu CHKO Moravský kras

V měsíci únoru navštívila naše třída Sekunda A společně s paní učitelkou Kotlánovou a paní učitelkou Komárkovou Správu CHKO Moravský kras v Blansku.

Za deštivého počasí jsme dorazili k budově správy u autobusového nádraží v Blansku. Byli jsme uvedeni do zasedací místnosti, posedali si na židličky a zaposlouchali se do zajímavého a místy i vtipného výkladu pana Dominika France, který má na starosti lesy v CHKO a na správě pracuje již sedmnáct let. A bylo to také poznat!

Na úvod nás seznámil s rozdělením krasu na tři části – severní, střední a jižní. Pak začal vyprávět o krasových jevech, zvířatech, rostlinách, historii objevů v Moravském krasu a také o speleologii. Dozvěděli jsme se, že Moravský kras je sice u nás největším krasovým územím, ale ve světovém měřítku je to opravdu drobeček. Nejrozsáhlejší jeskyní krasu je Amatérská jeskyně, která ale bohužel není přístupná veřejnosti. Mnohé nejvíce zaujala jeskyně Býčí skála, vzdálená jen několik kilometrů od města Adamov. Má velmi zajímavou historii. Byla pojmenována ještě před tím, než se v ní objevil bronzový býček, patrně podle toho, že se v ní ukrýval dobytek. Bronz byl v té době velice vzácný, a proto existují i teorie, podle kterých býček pocházel z Egypta a k nám byl pouze dovezen.

Jeskyně Kůlna je zajímavá tím, že zde byly nalezeny pozůstatky nejstaršího osídlení Moravského krasu pračlověkem, kterého pan Franc důvěrně nazýval Janeček. A co se léčebných účinků týče, máme tu Císařskou jeskyni, kde probíhá speleoterapie. Jeskyně Kostelík se pak proslavila tím, že se v ní natáčely pohádky. Pro některé byla překvapením informace, že propast Macocha původně nebyla propojena s Punkevními jeskyněmi a projížďka na lodičkách se musela uměle vystřílet.

Pobavilo nás, že hodně útvarů v krasu bylo pojmenováno podle čerta, protože v lidech vzbuzovaly strach. Například Čertova branka nebo Čertovo pozadí.

Z živočichů je pro Moravský kras nejtypičtější netopýr velký nebo vrápenec malý. Bylo zjištěno, že netopýři se v průměru dožívají asi patnácti let a nejstarší netopýr měl dokonce čtyřicet! Evidence netopýrů v krasu je prováděna jejich každoročním sčítáním, a to zpravidla když spí. Není to ale nic jednoduchého, protože netopýři jsou často velmi těsně přitisknutí k sobě. A abychom nezůstali jen u netopýrů, dověděli jsme se například také o čápech černých a zajímavostech, které jsou spojeny s jejich hnízděním.

V Moravském krasu můžeme dále najít chráněné květiny, například koniklec velkokvětý, a také chráněné stromy a keře. Nejvíce nás zaujal jedovatý tis. Ten se stává oblíbenou pochoutkou srnek a další vysoké. Na některých místech světa byla dokonce prokázána závislost jelenů na této rostlině.

Po skončení přednášky, která byla vedle zajímavostí a osobních zkušeností pana France doprovázena také obrazovou prezentací, jsme měli možnost zhlédnout na chodbě budovy menší expozici, kde byly k vidění například repliky kosterních pozůstatků medvěda jeskynního nebo velký model propasti Macocha.

Přednáška se nám moc líbila a byli jsme rádi, že jsme se jí měli možnost zúčastnit.

kolektiv třídy Sekunda A