Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání jsou součástí školního řádu Gymnázia, Blansko, Seifertova 13.

Zásady klasifikace vycházejí z § 30 odst.2 zákona č. 561/2004 Sb.(školský zákon), vyhlášky č. 48/2005 Sb. (o základním vzdělávání) a vyhlášky č. 13/2005 Sb. (o středním vzdělávání) v platném znění.

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin:

a) předměty s převahou teoretického zaměření

b) předměty s převahou výchovného zaměření

 

Prospěch žáka je klasifikován těmito stupni:

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

 

 

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty- učit se.

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný .V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.
V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

 

 

Je klasifikováno těmito stupni:

1 – velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu; méně závažných přestupků se dopouští ojediněle; žák je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 – uspokojivé – chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu, tj. dopouští se vůči nim závažných přestupků; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, ohrožuje bezpečnost a zdraví své či jiných osob.

3 – neuspokojivé – chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování; dopouští se takových závažných přestupků, že je jimi vážně ohrožena výuka, bezpečnost nebo zdraví jiných osob; záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.

 

 

Celkový prospěch žáka je hodnocen stupněm:

- prospěl(a) s vyznamenáním , není -li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré

- prospěl(a) , není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením)

- neprospěl(a) , je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením), nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí

- nehodnocen(a) , není-li možné žáka klasifikovat z některého předmětu na konci prvního pololetí školního roku ani v náhradním termínu

 

a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

1. soustavným diagnostickým pozorováním žáka

2. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

3. různými druhy zkoušek ( písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové )

4. kontrolními písemnými pracemi

5. analýzou výsledků činnosti žáka

6. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden

7. rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

b) Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň třikrát za každé pololetí

 

c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výsledků. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel rozvrhne písemné práce a další druhy zkoušek rovnoměrně v celém klasifikačním období tak, aby žák nebyl nadměrně přetěžován. V tomto ohledu spolupracuje s TU. Všechny důležité činnosti oznámí předem, včetně svých požadavků, které bude hodnotit.

 

d) Zásadní opakovací písemné práce (kromě kompozic, které se archivují pět let), případně grafické práce, vyučující uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do příslušného data dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

 

e) Termín čtvrtletní a pololetní kontrolní písemné práce oznamuje vyučující s předstihem. Žáci mohou psát pouze jednu tuto práci denně.

 

f) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

 

g) Učitel nevyvolává hodnocením stres u žáků. Upřednostňuje pozitivní hodnocení.

 

h) Učitel podporuje sebehodnocení a vzájemné hodnocení, které koriguje.

 

i) Učitel dodržuje zásady pedagogického taktu, zejména nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy  

   po nepřítomnost delší než jeden týden, uvědomuje si, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve  

 vědomostech, ale hodnotit to, co žák umí

 

j) Učitel oznámí žákovi na konci každého klasifikačního období výslednou známku a řádně ji

   odůvodní

 

k) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí    

    celková kvalita práce, přístup ke studiu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.   

    Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Při určování  

    klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu  

    subjektivnímu ani vnějšímu

 

l) Třídní učitel průběžně sleduje pospěch a chování žáků. O vzdělávacích a výchovných výsledcích je 

    povinen informovat zákonného zástupce žáka (případně žáka samotného, je-li zletilý ) na pravidelných  

   schůzkách s rodiči, případně jiným průkazným způsobem a včas.

 

m) Výchovný poradce (na návrh třídního učitele – tyto informace podléhají zák.č.101/2000 Sb. ve znění    

    pozd. předpisů) je povinen seznamovat na průběžných poradách, event. pedagogické radě ostatní  

    vyučující s doporučeními pedagogicko - psychologické poradny, příp. jiných odborníků, která mají vztah 

    ke způsobu hodnocení a klasifikaci žáka a způsobu získávání podkladů.

 

n) Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají průběžně třídním učitelem,

    příp. výchovným poradcem nebo s vedením školy a na pedagogických radách. O výrazném poklesu

    prospěchu a případné možné klasifikaci stupněm nedostatečný je třídní učitel povinen informovat

    zákonného zástupce žáka (případně studenta samotného, je-li zletilý) prokazatelným způsobem a

    s dostatečným předstihem před ukončením klasifikačního období.

 

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena do 30.9. Do té doby žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník. Nebyl-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Má-li zákonný zástupce nezletilého žáka, nebo zletilý žák pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se tuto skutečnost prokazatelně dozvěděl (nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení), požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Jeli vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení na odboru školství KÚ JmK. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně odbor školství KÚ JmK. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy zástupci žáka prokazatelným způsobem.

Opravné a komisionální zkoušky (odst.7) §69, odst. 1) § 53 zák. č.561/2004 Sb., + § 6 vyhl. MŠMT č. 13/2005 , § 22-23 vyhl. MŠMT č. 48/2005 Sb. v platném znění)

 

Žákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ze dvou povinných předmětů stupněm nedostatečný, je umožněno vykonat z těchto předmětů opravné zkoušky.

Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Jejich průběh je písemně zaznamenán. Nemůže-li se žák dostavit pro nemoc, doloženou lékařským potvrzením, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek do 30. září . V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

 

 

a) Výchovná opatření jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

b) Ředitel školy může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či

     fyzické osoby a po projednání v ped. radě udělit za školní nebo občanskou iniciativu, za záslužný nebo  

     statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění. Ústní nebo písemnou pochvalu

     uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se

     uděluje na zvláštním formuláři školy. Pochvaly a jiná hodnocení se zaznamenávají do třídních výkazů.

     Třídní učitel může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních učitelů a

     po projednání s ředitelem školy udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za projev iniciativy nebo za

     déletrvající úspěšnou práci.

c) Kázeňská opatření se ukládají za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření

     předchází zpravidla před sníženým stupněm z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé

     z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel

     může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku po projednání s ředitelem školy a

     výchovným poradcem. Ředitel školy uděluje důtku po projednání s třídním učitelem a výchovným

     poradcem. Výchovná opatření, která mají právní důsledky pro žáka (vyloučení, podmíněné vyloučení)

     uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

d) Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výše uvedených výchovných opatření písemně   

     prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

e) Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno kázeňské opatření. Výchovná opatření se  

     zaznamenávají do školní matriky.

 

 

U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má žák předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Klasifikaci je třeba doprovodit hodnocením, tedy vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasnění podstaty neúspěchu, návodem jak nedostatky překonávat. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být žák slovně hodnocen. Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně. Při slovním hodnocení se uvádí :

a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami

- ovládá bezpečně

- ovládá

- podstatné ovládá

- ovládá se značnými mezerami

- neovládá

b) úroveň myšlení

- pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti

- uvažuje celkem samostatně

- menší samostatnost myšlení

- nesamostatné myšlení

- odpovídá nesprávně i na návodné otázky

c) úroveň vyjadřování

- výstižné, poměrně přesné

- celkem výstižné

- nedostatečně přesné

- vyjadřuje se s obtížemi

- nesprávné i na návodné otázky

d) úroveň aplikace vědomostí

- spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností

- dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb

- s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby jichž se dopouští

- dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

- praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

e) píle a zájem o učení

- aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

- učí se svědomitě                                            

- k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů                          

- malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

- pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby.Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. 

 

 

 

a) Žáci, kteří dosahují výborných výsledků ve sportu, hře na hudební nástroj apod. mohou studovat pole

      individuálního vzdělávacího plánu.

b) Žáci, kteří dosahují výborných výsledků v některé z předmětových soutěží mohou studovat podle  

individuálního vzdělávacího plánu.

c) Škola rozlišuje tři typy individuálních studijních plánů

-          Termínované zkoušení - žák je přezkušován po předchozí domluvě s vyučujícím, zpravidla  

      v dohodnutém dnu, Žák navštěvuje vyučování v plném rozsahu, je mu umožňována účast na 

      soustředěních

-          Uvolnění z výuky  - žákovi je povolena absence v přesně stanovených vyučovacích hodinách.  

      Klasifikaci uzavírá v řádném termínu, v předmětech s vyšší absencí skládá zkoušku pro doplnění  

      klasifikace formou komisionálního přezkoušení

-          Samostatné studium – žák dochází do školy podle individuálního rozvrhu, termíny zkoušek a

      uzavírání klasifikace jsou dohodnuty na individuální termíny

 

 

 

V Blansku 3.4. 2009                                                                      RNDr. Pavel Henek ředitel školy